Věci plynou od okamžiku k okamžiku; snažím se jim jen přizpůsobit.

Díky internetu a sociálním médiím můžeme vcelku jednoduše vidět, co se děje, daleko od nás, na druhé straně naší planety, ale přitom si zapomínáme všímat úžasných věcí, které máme přímo pod nosem, ve svém nejbližším okolí. Asi proto mířím k určitému zjednodušování, k prostému vnímání barev a tvarů; k obyčejnějším věcem, se kterými se potkávám dnes a denně ve svém sousedství.

Následně pak všechny tyto impulsy spontánně a instinktivně převádím do určitých obrazových koláží, vytvořených z myšlenek, které se mi právě honí hlavou. Nejvíc mě ovlivňují zvířata, symboly, rozličné předměty, krajina, atmosféra vesnice, fotografie, knihy nebo třeba osobní vzpomínky; prostě cokoli, co mě zaujme natolik, že si to najde cestu na plátno.

Hodně mě zajímá napětí, nerozhodnost, melancholie, osudovost, a také různé protiklady, a hlavně krása, moje verze krásy...